Formy a metody užívané při pedagogicko-psychologické diagnostice a práci s dětmi a rodinou

Formy a metody užívané při diagnostice školní zralosti

Rozhovor

  • úvodní rozhovor s rodiči a dítětem ke zjištění zakázky a základních informací o rodině
  • anamnestický a instruktážní rozhovor s rodiči klienta

Testová baterie k diagnostice školní zralosti

  • posouzení celkového verbálního rozvoje (úroveň slovní zásoby, větné skladby a schopnosti vyjádřit své myšlenky, všeobecných znalostí, rozvoj matematických představ a stav pracovní paměti) – užívána je testová baterie standardizovaná pro daný věk
  • zhodnocení rozvoje percepčních funkcí (vyspělosti zrakové a sluchové vnímání - percepční funkce)
  • posouzení úrovně grafomotoriky a vizuomotoriky
  • zjištění vývoje laterality

Pozorování

  • cíleně zaměřené na chování dítěte v průběhu vyšetření při samostatné i řízené činnosti a v sociálním kontaktu s rodiči i examinátorem poskytuje informace o psychosociální a pracovní vyzrálosti (dovednost záměrně udržet pozornost, samostatnost a aktivnost)

Metody a formy psychologického vyšetření

Rozhovor je při vyšetření prvořadou a nezastupitelnou metodou.

Čas věnovaný rozhovoru není předem limitován. Je závislý na konkrétní problematice a na věku klienta.

Základní testové metody

Testy rozumových schopností – jsou sestaveny z řady dílčích zkoušek zachycujících různorodé schopnosti a jejich strukturu, se zaměřením na ty, které významněji ovlivňují školní úspěšnost žáka. Zkoušky se zpravidla skládají z části verbální (= slovní) a názorové.

Časová náročnost testu opět závisí na věku klienta – u školních dětí trvá cca 1hodinu, u středoškoláků 1,5 hodiny.

Testy speciálních schopností – tyto metody jsou zaměřené na hodnocení různých dílčích schopností, které mohou ovlivňovat celkový výkon v určité oblasti. Z nich uvádíme například:

  • Testy pozornosti – slouží jednak k posouzení celkové úrovně pozornosti, ale i jejích individuálně typických charakteristik, jako je např. sklon k ulpívavosti, vázanosti na podněty, k výkyvům koncentrace a zachycení pracovní křivky apod.
  • Testy paměti – dle nich usuzujeme na kvalitu paměťových funkcí. Rozlišujeme testy neverbální paměti (např. zraková paměť) a paměti verbální (schopnost sluchově-řečového učení).

Časová dotace na zadání testu pro jednotlivé schopnosti se pohybuje cca v rozmezí 10 – 20 min., případně i více.

Testy osobnosti – jsou zaměřeny na zkoumání osobnostních vlastností. (U dětí se však nejedná o zkoumání osobnosti v pravém slova smyslu, jelikož její rysy a struktura jsou ještě poměrně nestabilní a teprve se vyvíjejí.)

K tomuto účelu se užívají projektivní metody, které jsou založeny na promítání či přenášení vlastních motivů, pocitů a přání do zadaného úkolů.

Dále se používají různé formy dotazníků.

Významnou diagnostickou metodou je kresba na určité téma. Kresba má však širší uplatnění, než jen k posouzení osobnostních charakteristik. Dle ní lze odhadovat stupeň psychického vývoje, úroveň dovedností, kreativity aj.

Časy pro administraci jsou ryze individuální.

S výsledky vyšetření jsou seznámeni rodiče dítěte.


Speciální pedagogické vyšetření se zaměřením na diagnostiku specifických poruch učení

Ke komplexní diagnostice je nutná spolupráce psychologa, speciálního pedagoga, přip.dalších specialistů (odborní lékaři).

Pro kvalitní diagnostiku jsou důležité i informace získané (po souhlasu rodiče) od učitele, který dítě vyučuje.

Součástí diagnostiky je anamnéza.

V průběhu vyšetření se sleduje chování dítěte, jakým způsobem úkoly řeší, jaký je efekt pomoci ze strany examinátora, sleduje se pracovní tempo žáka, schopnost koncentrovat pozornost.

Speciálně pedagogické vyšetření zahrnuje

Speciální didaktické zkoušky vztahující se k příslušné věkové kategorii žáka a typu jeho postižení:

  • zkouška čtení
    • při vyšetření sledujeme základní charakteristiky čtenářského výkonu - rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění
    • používány jsou standardizované texty
  • zkouška psaní
    • úroveň psaní se hodnotí z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky
    • diagnostickými nástroji je opis, přepis a diktát
    • při psaní sledujeme způsob sezení, držení psacího náčiní, způsob psaní, úroveň grafomotoriky, a vizuomotorické koordinace
  • zkouška matematických schopností

Zkoušky zaměřené na úroveň percepčně - kognitivních oblastí, sleduje se:

  • úroveň sluchového a zrakového vnímání
  • úroveň prostorové a pravolevé orientace, lateralita
  • řeč (výslovnost, vyjadřovací schopnosti, slovní zásoba)

V případě potřeby zahrnuje speciálně pedagogická diagnostika další zkoušky, např. zkoušky motoriky, vizuomotorické koordinace, vyšetření pozornosti.

Speciálně pedagogické vyšetření trvá cca 90 minut.

Komplexní vyšetření (speciálně pedagogické + psychologické) trvá cca 2,5 - 3 hodiny, může být rozděleno dle věku a únavy dítěte do dvou setkání.

Po vyšetření je rodič seznámen s výsledky vyšetření, se způsoby ošetření výukových obtíží.


Formy a metody práce – výchovná problematika a sociálně nežádoucí jevy

Výchovná problematika

  • Nekázeň ve školním prostředí
  • Nedodržování školního řádu, neplnění školních povinností (zapomínání pomůcek, domácích úkolů)
  • Drzosti, nevhodné chování vůči pedagogům a rodičům
  • Nerespektování autorit
  • Lži, krádeže

Sociálně – nežádoucí jevy

  • Krádeže
  • Agresivní projevy v chování až znaky šikanujícího chování
  • Rasismus, xenofobie

Každé speciálně-pedagogické vyšetření začíná stanovením zakázky, tzn. co žadatel našich služeb očekává, s čím konkrétně potřebuje pomoci?

Rozhovor

  • Úvodní – stanovení zakázky, popis problému, vývoj situace, dosavadní řešení a efektivita těchto řešení atd.)
  • Diagnostický – rozbor konkrétního problému s klientem
  • Konzultační – vždy v úvodu každé další konzultace ( zhodnocení situace od minulé konzultace, zdařilost plnění daných doporučení a návrhů atd.)

Diagnostika

Zjištění příčin nežádoucího chování

Používané diagnostické nástroje:

  • Dotazníky – zaměřené na rizikové chování, zájmové dotazníky, styly výchovy, styly učení, motivační dotazníky, osobnostní dotazníky
  • Rozhovor (viz výše, náhled klienta na daný problém atd.)
  • Projektivní techniky – zaměřené na sebepojetí a sebehodnocení klienta, hodnotový a osobnostní profil klienta
  • Sociometrické šetření – zjišťování sociálního klimatu v sociální skupině nejčastěji v třídním kolektivu určené k individuální (zjištění postavení klienta v třídním kolektivu) či skupinové diagnostice (sociální klima třídy, skupinová dynamika, vrstevnické vztahy atd.)

Přímá práce s klientem

Při práci s klientem s výchovnou problematikou je nedílnou součástí spolupráce s rodinou. Poradenská práce se zde velmi často dělí na přímou práci intervenční s klientem (individuální konzultace) a současnou práci s klientem i rodinou (rodinné konzultace).

Používané intervenční nástroje

  • Nácvik komunikačních a sociálních dovedností
  • Nácvik řešení konfliktů a zvládání stresových situací
  • Motivační systémy
  • Efektivní styly učení
  • Stanovení pravidel
  • Techniky zaměřené ne sebepojetí, sebehodnocení a sebeprosazení
  • Smlouvy, dohody

Doporučení, návrhy, výstupy diagnostiky

  • Doba trvání úvodní konzultace : 90 – 120 minut
  • Doba trvání dalších konzultací: cca 60 minut
  • Doba trvání konzultací s touto problematikou závisí na hloubce problému a spolupráci klienta a rodiny na řešení problematiky

Sociální práce a sociální práce

Součástí pedagogicko–psychologického i sociálního poradenství je anamnestický rozhovor, prostřednictvím něhož jsou snímány následující údaje, které jsou důležité pro poskytnutí případné intervence a poradenství.

Zákonných zástupců se ptáme na:

Osobní anamnestické údaje

  • jméno a příjmení, datum narození (rodné číslo), státní občanství a místo trvalého bydliště
  • datum zahájení (příp. ukončení) poskytování pedagogicko – psychologického poradenství (tzn. od kdy je dítě v evidenci PPP a kdy má být evidence případně ukončena)
  • údaje o zdravotní způsobilosti, o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování pedagogicko – psychologického poradenství
  • údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student
  • zdravotně postižen nebo zdravotně znevýhodněn
  • popř. sociálně znevýhodněn, pokud je tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo zletilým žákem či studentem poskytnut škole
  • označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává;

Rodinné anamnestické údaje (pokud jsou tyto údaje zákonným zástupcem dítěte nebo zletilým žákem či studentem poskytnuty)

  • jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresa pro doručování písemností, telefonické spojení
  • zdravotní stav rodičů, genetické zatížení, osobnostní založení apod.
  • vzdělání rodičů dítěte

Sociální anamnestické údaje (pokud jsou tyto údaje zákonným zástupcem dítěte nebo zletilým žákem či studentem poskytnuty)

  • zaměstnání rodičů
  • finanční, materiální a bytové zabezpečení rodiny
  • případné sociální znevýhodnění / sociokulturní znevýhodnění rodiny (subjektivní pohled rodiny, případně subjektivní posouzení pracovníkem)
  • celkové sociálně – ekonomické postavení rodiny
  • vztahy v rodině, zdroje spolupráce v širší rodině

Poradna nabízí

  • Základní sociální poradenství
    • poskytování informací o nárocích, službách a možnostech, které mohou zmírnit tíživou sociální situaci rodiny zprostředkování další odborné pomoci
  • Odborné sociální poradenství
    • přímá pomoc při řešení sociálních problémů - praktické řešení obtížné sociální situace
    • nácvik sociálních dovedností jednotlivců či dětských skupin prostřednictvím sociálně psychologických her.

Cíle

  • pomoci dětskému klientovi a jeho rodině překonat problémy
  • pomoci objasnit cíle klienta a jak jich dosáhnout

Formy sociálního poradenství

  • individuální práce
  • skupinové práce

Metody

  • rozhovor
  • pomocné techniky sociální práce (drobné cvičení, úkoly, nácvik dovedností) a sociálně psychologické hry